Polovina dětí zemře v důsledku úrazu
Jezdí vaše děti na kole? Vozíte je v autě? Hrají si na dětských hřištích? Možná byste měli vědět, že právě tyto aktivity patří k těm, při nichž je u dětí zaznamenáváno ročně nejvíce tragických úrazů. Odborníci varují, že jediné řešení, jak smutná statistická čísla zvrátit, je hlavně prevence a opatrnost rodičů.
Podle statistik jsou u nás právě úrazy příčinou až 48 procent úmrtí dětí a mladých osob do 19 let. Přestože se čísla těchto závažných případů rok od roku snižují, zemřelo u nás v roce 2004 vlivem úrazu 247 dětí. Každý rok ošetří čeští lékaři po úraze až 450 000 dětí, přičemž 40 000 z nich musí být kvůli úrazu hospitalizováno a 3 000 dětí zůstává po úrazu s trvalými následky na celý život.
Podle Roberta Kostnera z neziskové společnosti Dětství bez úrazu, která se zabývá prevencí a osvětou, pomáhá dětskou úrazovost snižovat zejména prevence a důsledná výchova rodičů. Právě rodiče by podle Kostnera měli děti naučit bezpečnému chování a zároveň by se měli postarat o to, aby jejich děti vyrůstaly v co možná nejbezpečnějším prostředí. K zabránění tragického úrazu přitom často stačí jen málo – pouštět ven děti na kole jen s cyklistickou přilbou nebo třeba vozit děti v autosedačkách.
Podle odborníků by rodiče neměli zapomínat ani na vybavení domácí lékárničky. V mnoha domácnostech totiž lékárničky zcela chybí nebo jsou jen velmi provizorní v podobě krabic od bot s hromadou prošlých léků, mastí a nesterilních obvazů. Dobře vybavená lékárnička nám přitom může při úrazech doma mnohdy doslova zachránit život.
DISKUSNÍ FÓRUM
Diskuse:
Polovina dětí zemře v důsledku úrazu
Jestliže chcete vkládat příspěvky, musíte se nejdříve zaregistrovat a poté přihlásit.
Vložit nový příspěvek
Někdy člověk nestačí ani otočit hlavu a je to (
petruška 15.2.2008 16:34)
Reagovat
Byla jsem na návštěvě u sestry a než jsme si stačily uvařit čaj, svrhnul na sebe malý Péťa celou skříň s oblečením. Vůbec nechápeme jak se to stalo, asi na ni vylezl a houpal se na otevřených dvířkách. Naštěstí se ta skříň zachytila o protější postel, takže se mu nic nestalo, jen strašně plakal ze strachu. Byly jsme úplně v šoku asi další 2 hodiny. Snad jediným řešením je uvázat je na provázek a nejít od nich na krok. Jsou jako pytle blech. Člověk aby měl hlavu co se točí o 360 stupňů... Péťa
ZPRÁVA REDAKCE www.uzlicek.cz (
Redakce 30.1.2008 23:51)
Reagovat
Milí čtenáři, spolu s novým designem stránek www.uzlicek.cz jsme dnes na vaše četné žádosti znovu spustili také sekci DISKUSE. Takže směle diskutujte. Přejeme vám příjemné čtení a skvělou zábavu!
Redakce časopisu Uzlíček
příběh o TONÍČKOVI -moc smutný (
tomijana 24.9.2006 7:46)
Reagovat
http://www.blesk.cz/Clanek60668.htm
Než jsem mi děti narodili tak jsem si říkala, že moje rodiče jsou moc úzkostliví. Teď mám dvě děti a říkám své dceří, že pokud jí něco zakážu tak je to proto, že to myslím dobře, ale to pochopí až bude sama maminkou. Už jedna moje starší známá říkala, že strach je celoživotní úděl maminek. Věřila jsem, že můj strach bude menší úměrně s přibývajícím věkem dětí. Není.....jen se mění, protože se mění i nástrahy které na ně číhají.
to (
al.pete 28.8.2006 14:59)
Reagovat
Skutečně je to hrůza kolik nebezpečí na ně číhá a to i doma. Člověk musí mít vážně oči na stopkách i v zadu, aby je kolikrát uhlídal. U sousedů 15měsíční chlapeček strhnul vařící vodu na svou 2měsíčni sestřičku. Malá byla dlouho v nemocnici, kolika operacemi a bolestí si musela projít si ani neumím představit. Do konce života bude mít na tělíčku jizvy. Už mám děti trošku větší, ale při každém horkém hrnci nad tím přemýšlím...co kdyby některý z těch mých divochů utíkal a zavadil o polévku na kraji stolu?? no musíme na všechno myslet, to je úděl nás maminek, aby prošli tím světem bez jiizev a bolesti aspoň v dětství.
Je to smutné (
maruska 22.8.2006 23:05)
Reagovat
To je strašné. Vůbec si nedovedu představit tu bolest kterou musí máma s tátou cítit, když jednoho dne pustí ven dcerku nebo syna na kole nebo si jen tak hrát před dům, a oni se jim už domů nikdy zpět nevrátí. Hrůza!
Bohužel, vím!!! (
Jarka910 21.8.2006 9:09)
Reagovat
Na přednáškách to byla jedna z otázek profesora, ačkoliv v posluchárně bylo 72 žen, které se denodenně starají o děti, neuhodli jsme ani jedna nejčastější příčinu smrti dětí. Nyní mám 5 měsíční Jitušku a 17měsíčního Dušánka a někdy je opravdu těžké je oba uhlídat. A také vzájemně uhlídat, aby jí Dušánek neublížil....či samou láskou neozmačkal. Vždy, kdysž odvrátím neštěstí na poslední chvíli, tak mně tato věta projede hlavou...."nejčastější smrt dětí je způsobena selháním dospělých" ...přeji všem, aby úrazů našich nejmenších miláčků bylo co nejméně.
Prosím dodržujte pravidla diskusí na www.uzlicek.cz!